PROFIMED s.r.o. ads

„Podařil se nám velký majstrštyk a bylo za tím hodně práce.“ Tak jsem to řekla pro CzechCrunch a za tím slovem si stojím. 📰 Čtyři evropští profesoři, kteří patří ke špičce kvantového výzkumu, zakládali firmu. Mohli ji rozjet v Německu, Rakousku, Belgii nebo Izraeli, kde všichni působí. Zakotvili v Česku. 🇨🇿 Jejich startup DiagnostiQS staví kvantové senzory z diamantů s drobnou vadou v krystalové mřížce, takzvaným NV centrem. Právě ta vada dělá z diamantu mimořádně citlivý přístroj: zachytí i nepatrnou změnu magnetického pole, a to i při pokojové teplotě. Praktický dopad je dobře vidět třeba na oběžné dráze. SpaceX už kvůli jediné geomagnetické bouři přišla o desítky satelitů. Bouře umí satelitům vzít orientaci, při silném výkyvu může vypadnout signál GPS. DiagnostiQS vyvíjí navigaci, která se bez GPS obejde. Kombinuje kvantový magnetometr, akcelerometr a kvantové hodiny. Tým nedávno uspěl v soutěži právě na zpřesnění určování polohy satelitů a od prototypu už nemá daleko. Uplatnění není jen v oběžné dráze, ale i tady na zemi. Kvantové senzory umí změřit věci, které byly dosud nezměřitelné, využití najdou v různých průmyslových odvětvích. Že to tento tým dokáže, věříme díky jeho složení. Dohromady přes 800 vědeckých publikací, řada patentů, zhruba 100 milionů dolarů z evropských projektů a několik založených startupů: • Prof. Miloš Nesládek, CEO (Univerzita v Hasseltu). Zkoumá diamantové materiály, vyvíjel magnetické senzory pro vesmírné mise Evropské kosmické agentury. • Prof. Fedor Jelezko (Univerzita v Ulmu). Průkopník diamantového NV senzoringu. • Prof. Alex Retzker (Hebrejská univerzita v Jeruzalémě). Teoretický kvantový fyzik, navrhuje senzorické protokoly. • Dr. Michael Trupke (Rakouská akademie věd). Expert na integraci kvantových zařízení. S Jana Fiorespino, Lucie Polakova a Aleš Bělohradský jsme s nimi devět měsíců úzce pracovali na inkubaci, výběru prvních trhů a komercializační strategii. Po PangeAI je to naše druhá investice ve Spinoffy. Profilově přesně zapadá do toho, proč jsme fond zakládali. 🎯 Těší mne, že k investorům našeho fondu (mj. Jan Bárta, Martin Vohánka, Václav Dejčmar, Libor Winkler, Jiří Krb, Martin Hájek či Ondřej Tomek) nově přibyla Palmont Family Office Petra Kellnera mladšího. Sdílíme přesvědčení, že české know-how má co nabídnout světu. DiagnostiQS je přesně ten případ: tým má cíl stát se českým startupem s globálním dosahem. Chceme u toho být na každém kroku, od laboratoře až po světové trhy. A ukázat dalším českým vědcům a zakladatelům, že to odsud jde. Teprve pak bude ten majstrštyk kompletní. 🤝

PangeAI vyhrála Nápad roku! 🙌🏻👏🏻 Marek Miltner a Johanna von der Leyen staví digitální model planety Země. AI agenti v něm propojují satelitní snímky s daty z dronů, senzorů a klimatických měření a odpovídají třeba na otázku, co udělá extrémní počasí s konkrétní budovou nebo železniční tratí. PangeAI je naše vůbec první investice ve Spinoffy. Myslím, že lépe jsme vybrat nemohli. 🙂 „Když před téměř 20 lety Nápad roku začínal, bylo Česko zemí kutilů. Dnes je zemí inovátorů a podnikatelů," říká Martin Kešner, zakladatel soutěže. Letos se přihlásilo 189 projektů, výrazně víc než v minulých letech. Přibývá zkušených zakladatelů po třicítce a čtyřicítce. A podle Martina mnozí finalisté vyrostli během pouhých pár měsíců. Česká startupová scéna dospívá. 📈 Na seznam firem, které budu sledovat, si připisuji i další oceněné: ElredoVoice (Matt Schmalz), 2. místo a Speciální cena týdeníku Ekonom. Pomocí AI zrychluje a zlevňuje výrobu i distribuci audioknih. Lab On Card (Adam Pruškaka), 3. místo. Kapesní diagnostika infekčních nemocí přímo v terénu, bez elektřiny a bez laboratoře. Ranketta (Vojtech Oravecc), Startup roku 2026. Učí produktová data mluvit jazykem AI asistentů, kteří za nás budou čím dál častěji nakupovat. ADVASPACE Radiation Data (Martin Tyburec), cena Kooperativy Bezpečnost má zelenou. Čipy na satelitech a v letadlech měří a předpovídají kosmické záření, aby nepoškodilo techniku na oběžné dráze. Všem oceněným blahopřeji! 👏🏻 Martinovi Kešnerovi a celému týmu patří poděkování. Nejstarší startupovou soutěží u nás od roku 2007 prošlo 2 841 projektů, které pak získaly investice za 476 milionů korun. To je přitom jen špička ledovce. Pod hladinou zůstávají hodiny mentoringu, kontakty a první zákazníci, které žádná statistika nezachytí. Právě z toho vyrůstají firmy, o jejichž úspěchu pak píšou třeba Hospodářské noviny. 📰

Žárovky na Český rozhlas startují 2. sezónu. Za tu první jsme odvysílali 50 dílů. Pokračující spolupráce je ta nejlepší zpětná vazba: o českou vědu je zájem. 👍 První díl nové sezóny otevírá mikrobioložka Stanislava Bezdicek Kralova, která hledá nová antibiotika. Dvakrát se kvůli tomu vypravila na Antarktidu. Tamní mikroorganismy se miliony let přizpůsobovaly extrémním podmínkám v naprosté izolaci, takže mají úplně jiný chemický repertoár než cokoli, s čím se potkáme tady. A můžou přinést odpověď na rostoucí problém rezistence na antibiotika. Už odvysílané díly najdete na webu a podcastových aplikacích. Doporučila bych tyto dva: 🎙️ Imunoložka a vědkyně Zuzana Ozaniak Střížová o tom, proč přibývá pacientů s alergiemi a poruchami imunity. Působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka a v laboratoři zkoumá využití imunoterapie v léčbě nádorových onemocnění. Zůstala mi v hlavě její poznámka, že lidé, kteří nám dlouhodobě přitěžují psychicky, ovlivňují i naše imunitní buňky. Kvalitní vztahy žádná pilulka nenahradí. 😉 🎙️ Chemik Mikuláš Klenor, kterému v 6 letech diagnostikovali těžké zrakové postižení. Dnes na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zkoumá, jak se molekuly hýbají, a navrhuje na počítači nová léčiva. Aktuálně je na stáži ve Finsku. Jinde by to znělo jako klišé, tady to platí beze zbytku: hluboký a inspirativní příběh o odhodlání a síle lidské mysli. Žárovky běží každou sobotu v 18:04 na ČRo Dvojka, v neděli v 10:33 a v pondělí ve 3:33 na ČRo Plus. A kdykoli v archivu. Díky Český rozhlas, že dává vědě pravidelné místo ve vysílání. A díky všem, kdo Nadační fond Žárovky drží v chodu: Pavla Hubalkova, Jan Lukačevič, Martina Coufalová, Kateřina Dvořáková.

Na Colours of Ostrava se u Žárovek sedělo i na zemi. Uvidíme, co na to Praha. 😉 Ve středu 16. září startujeme podzimní sezonu v OPERO, představí se: 🍄 David Kubánek, spoluzakladatel startupu Novogaia a jeden z mála Čechů v celoevropském výběru Forbes 30 Under 30 pro rok 2026. Studoval umělou inteligenci v Londýně a Curychu. S nizozemskou kolegyní Tess Bevers vyvíjejí vlastní AI modely, které prohledávají molekuly hub a hledají mezi nimi kandidáty na léčbu autoimunitních onemocnění. Svým projektem propojili americké laboratoře s předními mykologickými pracovišti v Česku a Nizozemsku. David popíše, jak se z nálezu v laboratoři staví globální biotech firma a kde přesně to v Česku obvykle drhne. 🧪 Adéla Podholová je gymnazistka z Liberce. V 16 letech už pracuje v laboratoři Chobotix na VŠCHT pod vedením profesora Františka Štěpánka a měří, kolik účinné látky z tablet se reálně dostane do těla. Odpověď je nepříjemná. Podle jejích výsledků se až polovina léčiva naváže na bílkoviny střevního hlenu a do krve nedorazí. V soutěži FameLab, kde vědci vysvětlují svůj výzkum za 3 minuty bez prezentací, obsadila 2. místo. Zvítězila v národním kole soutěže EXPO SCIENCE AMAVET a postoupila do finále ISEF v americkém Phoenixu. K popularizaci vědy má jasný postoj: podle ní ji pochopí každý, když se správně podá. V září nám to předvede. 🧠 Natálie Kikoťová vystudovala psychologii na FF UK, dnes studuje Neural and Behavioral Sciences v Tübingenu a působí v Psychologickém ústavu Akademie věd. Kdyby mohla položit mozku jedinou otázku, ptala by se, kde je v něm fyzicky uložená esence člověka. Zatím to neví nikdo na světě. Umí ale vysvětlit spoustu menších záhad. Třeba proč se nedokážeme sami polechtat. Nebo proč vás vůně ze školní jídelny vrátí o 30 let zpátky rychleji než fotka. Poznatky o mozku popularizuje na instagramovém profilu mozek.strucne, část z nich ve středu nasvítí naživo. Večerem provede Jan Lukačevič. 📅 Středa 16. 9. 2026, 19:00 až 21:00 (open door 18:30) 📍 Byznys hub OPERO, Salvátorská 931/8, Praha 1 🎟️ Registrace: luma.com/zarovky1609 Kapacita je omezená a na zemi se tady sedět nedá. S rezervací raději pospěšte. 💡

Slýcháme to celý život: „Když vypadne zub, je pryč navždy.“ V Japonsku teď testují lék, díky kterému „navždy“ snad budeme moci škrtnout. 👨🔬 Japonský tým z Kjótské univerzity a nemocnice Kitano v Ósace se zaměřuje na protein USAG-1. Ten v těle blokuje signalizaci kostního morfogenetického proteinu (BMP), který řídí růst zubní tkáně. Přerušte tuhle vazbu a tělo si „vzpomene", že v čelistní kosti nese zárodky třetí sady zubů. 👄 Po úspěšném testu na myších a fretkách, kterým po podání léku vyrostly nové, plně funkční zuby, postoupil výzkum do zásadní fáze: klinické studie na 30 mužích ve věku 30-64 let. Pokud vše půjde dobře, lék by mohl být dostupný v roce 2030. Nejdřív přijdou na řadu děti s vrozenou absencí zubů. Poté dospělí, kteří o chrup přišli později. Potenciální dopad je obrovský. Edentulismus (úplná ztráta zubů) se týká cca 353 milionů lidí. Kvalitní implantáty jsou finančně nedosažitelné pro velkou část z nich. Stomatologie prochází extrémně zajímavým obdobím. Psala jsem tady před pár měsíci o běžícím výzkumu na revoluční gel opravující a regenerující demineralizovanou zubní sklovinu. Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň lidského těla, doposud zároveň jediná tkáň, kterou tělo nedokáže po poškození obnovit. Stejně bych ale přidala jednu věc: žádná budoucí terapie nenahradí každodenní péči. Ústa jsou de facto VIP salonek pro náš mozek, srdce i střeva. Stav orálního mikrobiomu přímo ovlivňuje celkové zdraví organismu a kvalitu života. 🦷 Zuby si prostě zaslouží nejlepší péči. Tento poctivý základ v dohledné době na vědu vážně delegovat nemůžeme. 😉

Mohli svůj startup založit kdekoli na světě. Zvolili Prahu. ❤️ Johanna von der Leyen a český vědec Marek Miltner stojí za PangeAI. Co dělají, řeknu co nejjednodušeji: většina dnešní umělé inteligence umí číst text. Agenti PangeAI rozumí prostoru. Čtou mapy, satelitní snímky nebo data z dronů. O naší planetě máme miliony snímků z vesmíru, ale aktuálně z nich analyzujeme sotva 1 %. Zbylých 99 % leží ladem v databázích. PangeAI se konečně podívá i na ten zbytek. Pojišťovně to pomůže spočítat riziko povodní, energetice najít místo pro obnovitelný zdroj, ochráncům přírody odhalit odlesňování. 🌍 Vstupují na trh, který po inovacích zoufale volá. Dosavadní software pro geoprostorová data vypadá jako „pro Windows 95". Celé odvětví uvízlo o několik dekád zpátky. A PangeAI ho o ty dekády chce posunout. Ve Spinoffy je to naše vůbec první investice. A hned po boku Stanfordovy univerzity a dalších silných jmen, jako jsou fondy Plug and Play nebo RTP Global. Klíčová při rozhodování pro nás byla právě zakladatelská dvojice. Marka jsem poznala díky Nadační fond Žárovky, je mimořádně chytrý a zároveň výborný obchodník. Johanna je vizionářka a silná žena (a máma 3 dětí!), která si jde za svým cílem. Sídlit mohli v Hannoveru, Bruselu, San Francisku. Ale vyhrála Praha: „Je to nádherné město k životu. Ta kultura a architektura…“ Johanna dokonce uvažuje, že by se sem přestěhovala natrvalo. 🇨🇿 Vývoj vedou odtud, obchod dělají na západních trzích. Na stejném modelu vyrostly třeba Mews nebo Productboard. Takové příběhy u nás potřebujeme vidět častěji: talent a hodnota nemusí utíkat za hranice. Česko je naopak strategická pozice pro byznys s globální ambicí. Jeden z takových velkých příběhů se začíná psát. A mne těší, že se na něm můžeme podílet. 🤝 Celý článek v Hospodářské noviny v komentáři.